Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
- Ročník 2026
- 1/2026
- 2/2026
- 3/2026
- 4/2026
- 5/2026
- 6/2026
- 7/2026
- 8/2026
- 1. setkání milovníků plachtění na svahu 2026 (Lesachtal/Východní Tyrolsko)
- SIZIANO TROPHY 2026
- Využití 3D tisku při stavbě negativních kompozitových forem – 2. část
- Krušnohorský pohár RC maket 2026 - RCFO
- Mistrovství Evropy historických modelů - Jehnědí
- Češi ovládli svět maket
- RC Factory Day 2026 – Tři modelářské světy na jednom letišti
- Černošické klání 11. 7. 2026
- Mistrovství ČR lodních modelářů mládeže 2026
- Moravský pohár 2026 – 3. kolo
- Béďa Méďa II, aneb jak jsem si pro sezónu 2025 postavil novou EX-500 – 2. část
RC Modely 8/2026 článek 1
1. setkání milovníků plachtění na svahu 2026 (Lesachtal/Východní Tyrolsko)
R. Herudek
Ukázka z textu:
Takhle zazněla někdy v únoru letošního roku pozvánka na WhatsApp uzavřené skupině: „Ahoj. Je to sice jiná oblast, jiný termín, ale pokud
by někoho zajímalo zalétat si v Alpách - s Frantou se tam možná vydáme“, vystřelil na nás Petr Stejskal. Tož dal jsem si do kalendáře
a upomínku na začátek května, že se pak kouknu na detaily. Květen byl co by dup, vyběhla tato upomínka a my jsme pomalu a jistě dávali
dohromady detaily, kdo pojede, kam složíme hlavu a tak. Definitivně jsem se rozhodl zhruba týden před tím. V pondělí, 3 dny před
odjezdem, hlásí Petr, že ho skolila nějaký viróza a že to musí odříct. Franta se rozhodoval, jestli má vyrazit sám, a nakonec zůstal
doma taky.
Já tedy vyrazil a už ráno při příjezdu na místo a vybalování v kempu jsem měl pár zpráv, střídavě Petr/Franta, jak to tam vypadá, jestli
se tam může to, a kolik nás tam je a jaké je počasí… no prostě zvídavost těch, co bohužel museli zůstat doma, rostla.
No mohli jsme si to po návratu my tři vše zavolat, že ano? Ale byl jsem zároveň požádán něco sepsat a tak vznikly otázky Petra a já
touto formou s dovolením odpovídám a popisuji, co bylo na tomto místě zažito.
Petr: Jaká byla cesta? Není to úplně blízko, je to až u hranic s Itálií.
Ano, cesta ze severní Moravy až do východních Tyrol je dlouhá. 775 km, 8:26 jízdy čistého času. Necestuji tak daleko poprvé, takže jsem
volil svoji oblíbenou variantu a to: večermí start s přiblížením cca na 1/2 vzdálenosti, přespání, a pak ráno v klidu dojet ten zbytek.
Dálnice jsou od cca 22:00 do 8:00 vylidněné a řídit v noci mi zatím nevadí.
I když jsme byli dva řidiči, na výlet jsem pozval Leu, ženu z prvního manželství, tak tento způsob se mi jeví jako zatím nejoptimálnější.
Petr: Akce byla víkendová, vy jste vyrazili o několik dní dříve. Prohlédli jste si lokalitu jako turisté? Je to místo, kam se člověk
chce ještě vrátit?
Dali jsme si dva dny navíc, a to před setkáním samotným, a přesně jak navádíš otázkou, tyto dva dny byly určeny na turistiku. V této
lokalitě jsem ještě nebyl, takže vše pro nás bylo „uau“! Od nás jsme vyjížděli za hustého deštivého počasí
a i v Tyrolsku v momentě našeho výjezdu lilo jako z konve. Předpověď na místě byla od našeho dne příjezdu až neskutečně idylická a
vyšla na jedničku. Konec fronty, azurové nebe, jedeš údolím, vpravo dvoutisícovky, vlevo dvoutisícovky, zelené vrcholky až zasněžené
skaliska.
O turistice by se dal napsat další samostatný článek, ale to je pro jinou redakci, a tak jen shrnu odpověď na Tvou otázku, že TAM,
konkrétně v Obertilliachu, jsem byl prvně a určitě ne naposledy. Je tam krásně.







