Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
- 1/2025
- 2/2025
- Modelářská dovolená na Hochzeigeru
- Z mojí modelářské dílny – Tváření plastu lisováním
- Malé experimenty vlastní konstrukce – Milka
- Air Race Kaplice 2025
- Volný let – Volné modely a národní pravidla
- deHavilland DH-89 Dragon Rapide od Dumas
- Retromania – Znovuzrození žlutého rádia – 2. díl
- UniSens-E, senzorová nadílka
- Volný let – S „magnetem“ na svahu (aneb co se skrývá pod F1E) – 2. část
- Z mojí modelářské dílny – Výroba motorového krytu
- Jak jsme stavěli Barrakudy - 1. díl
- Hobbytech BXR.S2
- 3/2025
- 4/2025
RC Modely 2/2025 článek 3
Malé experimenty vlastní konstrukce – Milka
Za AFK model klub Bochoř Richard Plíhal
Ukázka z textu:
Dnes zde představím další „projekt“, jež sice není až tak příliš miniaturní, jako ty předchozí, ale svým rozpětím 600 mm se ještě do kategorie mini, vejde. Někdy před deseti lety, kdy jsem objevil kouzlo materiálu pod plovoucí podlahy (Izoflor), se díky jednoduchosti a rychlosti práce s těmito EPS materiály, přímo nabízela možnost experimentovat s touto kouzelnou hmotou. V mé hlavě vznikla idea něčeho, co bude tvarově jednoduché, bude to připomínat nějaké experimentální letadlo, jichž vznikly stovky aniž by se dál vyráběla a bude to „snesitelně“ létat... Volba padla na něco, co bude mít pohonnou jednotku uprostřed trupu s vrtulí a ta bude procházet „nosným“ plochým trupem z EPS desky síly 6 mm, z níž je vyříznut celý půdorysný tvar trupu s křídly a výškovkami z jednoho kusu, na který se přilepí dvě SOP. Model měl být koncipován především do tělocvičny našeho SK v Bochoři, měl se tam provozně, být jednoduchý, lehký a do tělocvičny se s nějakou rezervou i letově „vejít“. Vše téměř splnil, pouze s tou výjimkou, že díky slabému „stříďáčku“ sice létal, pomalu se ploužil, ale pouze na plný výkon se s ním dalo pozvolna stoupat, takže žádné lahodné zážitky s ním nenastaly. Nechtěl jsem „projekt“ odepsat hned po prvním neúspěchu, tak jsem zvolil cestu přestavby na „venkovní“ model. To spočívalo vytažením EDF dmychadla průměru 57 mm se střídavou oběžkou, neznámého typu a výkonu. Dmychydlo dávalo vcelku slušných 400 gr. tahu na zemi, takže bylo rozhodnuto, nehledě k tomu, že ho stačil uživit i akumulátor 3s 1000-1300 mah. Nutnost ovšem byla v celkovém vyztužení „halového pojetí“ modelu, aby se nerozložil ihned po spuštění dmychadla a vydržel i předpokládanou vyšší rychlost a přistání na plánovaný podvozek. Tohle dílo, se už hodem za křídlo, nedá vypustit...
