Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- 1/2023
- 2/2023
- 3/2023
- Vzpomínka na můj první větší model
- Korespodenční soutěž větroňů 2022
- Výstava v Kaplici
- Z mojí modelářské dílny – Funkční maketový mechanický kompas na palubní desku
- Cesty časem – Modelářské motory – Historie vzniku a obchodování s motory FOK
- Post Scriptum, alias poznatky z provozu modelu Carbon Cub
- MiG-3
- Pro mladé i staré, Aero A-200
- Z mojí modelářské dílny – Povrchová úprava kuželu
- Monografie – Cessna L-19A Bird Dog
- Splnění dětského snu – loď Artur
- GP3F Longwy
- 4/2023
- 5/2023
- 6/2023
- 7/2023
- 8/2023
- 9/2023
- 10/2023
- 11/2023
- 12/2023
- Ročník 2024
RC Modely 3/2023 článek 7
MiG-3
Tom Svatoš, Juniorklub Hradec Králové
Ukázka z textu:
Staré čínské přísloví říká, že nevstoupíme dvakrát do stejné řeky. Pro tvora modelařinou políbeného to až tak docela neplatí. Znám mnoho mých leteckých kamarádů, kteří rádi a s oblibou postavili několik stejných modelů jednoho typu a odlišili je třeba jen rozpětím nebo vylepšenou konstrukcí. Také v mém modelářském portfoliu by se našlo několik „strojoven“, které jsem si stavebně i letově zopakoval a přidal k jejich jménu „new“ – coby novinku a odlišnost od původní konstrukce. Podruhé se dá vstoupit do stejné řeky i tím, že si na jiném modelu připomeneme stavební postup a techniku, již vyzkoušenou na jiném typu letadla. A to je i případ polomakety sovětské stíhačky s označením MiG-3, jejíž popis je obsahem mého dnešního povídání. V časopise RC Modely č. 6 z roku 2020 jsem popsal postup stavby modelu německého elegantního dolnoplošníku FW Ta-152. Základem konstrukce byly „bublinky“, přesněji stavební polypropylén XPS, požívaný na zateplení budov. Druhou specialitou bylo použití jednosložkové kapaliny EZE-Kote na prosycení skelné tkaniny, použité na povrchovou úpravu Focke Wulfa. Tyto dvě komponenty hrály roli i při stavbě MiG-3, resp. jsem stejným způsobem vytvořil sovětskou stíhačku, která měla zajímavý osud v překotném druhoválečném konfliktu. MiG-3 pohledem letecké historie Na sklonku roku 1939 dostal sovětský letecký průmysl zadání, aby zkonstruoval výškový stíhač s překvapivou rychlostí a palebnou silou. V konstrukční kanceláři Mikojana a Gurjeviče se zadání chopili a vytvořili prototyp letadla s označením MiG I-200. Letadlo vzniklo za neuvěřitelné 2 měsíce od ukončení konstrukčních prací a poprvé vzlétlo v dubnu následujícího roku. Stíhačka potvrdila v mnoha ohledech očekávání tvůrců a po vylepšeních se dostala do sériové výroby jako MiG-1 a předběhla konkurenty /1/.
