Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- 1/2023
- 2/2023
- 3/2023
- Vzpomínka na můj první větší model
- Korespodenční soutěž větroňů 2022
- Výstava v Kaplici
- Z mojí modelářské dílny – Funkční maketový mechanický kompas na palubní desku
- Cesty časem – Modelářské motory – Historie vzniku a obchodování s motory FOK
- Post Scriptum, alias poznatky z provozu modelu Carbon Cub
- MiG-3
- Pro mladé i staré, Aero A-200
- Z mojí modelářské dílny – Povrchová úprava kuželu
- Monografie – Cessna L-19A Bird Dog
- Splnění dětského snu – loď Artur
- GP3F Longwy
- 4/2023
- 5/2023
- 6/2023
- 7/2023
- 8/2023
- 9/2023
- 10/2023
- 11/2023
- 12/2023
- Ročník 2024
RC Modely 3/2023 článek 1
Vzpomínka na můj první větší model
Za AFK Modelklub Přerov Richard Plíhal
Ukázka z textu:
Určitě si každý z nás chtěl dokázat, že si sám navrhne a postaví model. Toto mne drží už od dětství, kdy jsem, coby zrozenec ve znamení Berana, dělal nejraději vše podle sebe a ne podle daného pravidla, plánu, či nařízení. Různé úpravy k „lepšímu, či horšímu“ stavebnic letadélek v sedmdesátých létech, jenž byly k dostání, byly často mou „platformou“ k postupu na samozvaného konstruktéra. Jakmile jsem v Aeroklubu absorboval důležité poznatky o aerodynamice a mechanice letu, ihned jsem pochopil důvod mnohých neúspěchů některých mých modelů „z hlavy“. Nicméně potom už nastalo období úspěchů v tomto směru a spíše jsem řešil nedostatky ve formě vyšší váhy modelů, díky nevhodným tuzemským materiálům, místo téměř nedostupné balzy, ale i tady postupně docházelo ke zlepšení formou „vzdušnější“ konstrukce trupů, křídel atp. Pak následovalo období několika stavebnic, nevyžadujících „mé“ úpravy. S mými pár modely jsem si vystačil poměrně dlouhou dobu, než se objevily kouzelné materiály, jako EPP, Depron a především první ARF stavebnice z těchto materiálů, které, dovolím si tvrdit, odstartovaly nebývalý růst zájemců o létání s RC modely u nás. Dříve se na pár plochách, nebo polních cestách sešlo vzácně deset modelářů z celého okresu a po r. 1989 začala houfně růst všude na soukromých, či pronajatých plochách krásná udržovaná letiště a za kdejakou vesnicí, bylo možno spatřit človíčka, jak vodí po nebi nějaký model. Jasně, i já jsem podlehl kouzlu ARF polomaket, ale vlastní stavby, hlavně něčeho neokoukaného, mne tu a tam postihnou dodnes. Proto vám chci představit svůj, bohužel už „nežijící“ model, jež považuji za svou ne designovou špičku, ale za něco, co mne uvedlo do světa velkých modelů, z kterých, nevím proč, jsem měl tak trochu strach a potřeboval jsem něco levného, na pár úvodních startů v této kategorii. Prolistované katalogy, mě cenově spíše přiblížily návštěvě kardiologa než nadchly a proto padla riskantní forma vlastní stavby. Opět.
