Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- 1/2023
- International Indoor Fly in Nijmegen
- Corsair v mezinárodní spolupráci CZ-CH-SK
- Historická A2 Ikarus IV
- CarbonCub FX-3, 4,2m, Hangar 9, 4. část
- Reims – Cessna 337G Super Skymaster
- Pro mladé i staré, Avia BH-11C, 2. část
- Monografie – Wibault 283T
- Vytiskl jsem si letadlo
- Z mojí modelářské dílny – V jednoduchosti je krása
- Výlet za parou – 1. část
- Tiránci.cz
- 3. závod MČR RCAČR 2022 - Jedovnice
- 2/2023
- 3/2023
- 4/2023
- 5/2023
- 6/2023
- 7/2023
- 8/2023
- 9/2023
- 10/2023
- 11/2023
- 12/2023
- 1/2023
- Ročník 2024
RC Modely 1/2023 článek 2
Corsair v mezinárodní spolupráci CZ-CH-SK
Pro RCM Jozef Paračka, Švýcarsko
Ukázka z textu:
V roce 1990 mi postavil Olin Vitásek z Holíče dva Corsairy z celodřevěné stavebnice od firmy Marutaka, se kterými jsem si hodně užil. Máme se synem moc rádi letadla z druhé světové války a já nerad kopíruji to, co již někteří modeláři postavili. Svou roli také hraje to, že v současnosti se oproti devadesátým létům modelářské motory hodně dovyvinuly a jsou také i spolehlivější. Proto jsem se někdy v roce 2007 – 2008 rozhodl pro stavbu nového Corsaira, ale o půlku většího než dle Zirolliho, aby se dal použít motor Moki 400, který dobře funguje a má pěkný zvuk. Bavil jsem se s kamarády o tomto projektu, hlavně kvůli podvozkům a ohledně všeho co je třeba na takový model, ale nikam jsme to neposunuli. Potom jsem zkoušel přesvědčit Jaroslava Velíška z Petrova na Moravě, jestli by měl zájem o tento můj projekt a byl ochoten ho postavit v kostře. Projekt ho sice trochu vylekal, ale pak řekl, že by to udělal. Viz minulé číslo RCM 12/2022. Ozvali se mi další dva a potom ještě tři kamarádi, kteří by takové letadlo také chtěli. Odpověděl jsem jim, že já v tom problém nevidím, ale je třeba přesvědčit pana Velíška a pak se uvidí, jak dál. Po debatě s panem Velíškem jsme se rozhodli kvůli rentabilitě stavby pěti Corsairů vše překreslit a vyřezat na CNC frézce. Podvozky zatím nebyly vyřešené, zabývali jsme se myšlenkou použít ty od firmy AW z Německa. Ty ovšem nebyly maketové, vypadaly jako párátka a nelíbily se mi. Pak mě najednou napadlo, že blízko v mém sousedství (žiji ve Švýcarsku) je technická škola. Navštívil jsem je a představil jsem jim svůj projekt. Ředitel školy svolal učitele, kteří učí technické kreslení a učitele z dílen jemné mechaniky a došlo k asi dvouhodinové diskuzi. Následně vedení školy na projekt přistoupilo s určitými podmínkami. Zaprvé, že musíme být velmi trpěliví a zadruhé, že dokumentace zůstane jako duševní vlastnictví školy a nebude se s podvozky obchodovat.
