Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- 1/2022
- 2/2022
- 3/2022
- 4/2022
- Tohle není křídlo pro starý
- Cesty časem – Modelářské motory 1
- De Havilland DH. 122 Venom
- Jednoduchá CNC frézka 3D tiskem
- Samokřídla? Jasně, samokřídla!
- Diamond
- Pro mladé i staré, Sopwith Ship Camel v měřítku 1:16 - 2. část
- Monografie – Dělníci nebes. Část první
- Instalace velkého osciláčku do lodě
- Něco o Czech Masters Series
- Podvozek odvozený od podvozku TATRA
- Model BA-64
- 5/2022
- 6/2022
- 7/2022
- 8/2022
- 9/2022
- 10/2022
- 11/2022
- 12/2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 4/2022 článek 9
Instalace velkého osciláčku do lodě
Jiří Voráček
Ukázka z textu:
Popisoval jsem v RCM č. 2 z letošního roku výrobu nového strojku a teď tedy užití - kupodivu, změna plánů. I když jsem se snažil vyrobit strojek do druhého zadokolesáčku /jménem Ruprecht 2/ tak moje představy bylo nutno poněkud pozměnit - zadokolesáček strojek nepojme a neuveze...moje chyba. Lodička je totiž menší a hlavně užší a i když jsem si představoval, jak to bude zajímavé, tak jsem musel vše změnit. Malý výtlak. Zadokolesáček jsem postavil z proužků překližky, které jsem dostal od kamarádů z Borovan a jejich šířka byla „jen“ 12 cm a délka 62 - vypadalo to, že z toho lodičku postavím, ale nakonec mi materiál „jen tak tak“ stačil na menší lodičku. Z balíku asi 20ti prkýnek mi nakonec zbyl jen jeden proužek a to byl hlavní problém. Nicméně, nakonec jsem lodičku dokončil jako elektrickou, což nevadí, alespoň budu mít s čím plavat v houfu kamarádů s „elektrami“ na Lánech eventuálně na Čabárně, takže žádné zle. Co ale s velkým osciláčkem? Napadlo mě, jako vždy při nějakém pohnutí mysli, vyměnit strojek ze starší soutěžní lodi Zinnia. Pod tlakem přicházím na nejpodivnější konstrukce, ale to o sobě vím už dlouho, a nijak mně to netrápí. Lodička měla původně docela dobrý šoupátkový strojek 2x16/16, který ale neměl dostatek síly na přímý pohon velkého šroubu a tak jsem mu dal převod 1:2 do pomala. Sice to plulo, ale na nějaké ejchuchu to nebylo. Nějakou dobu jsem s ní závodil v Navize, ale po čase jsem si postavil korvetu nejdřív pro mě a později i pro manželku a tak šla Zinnia do skladu. Teď, když už nemůžeme jezdit na závody mě napadlo lodičku „vylepšit“ jiným strojkem. A to byl ten správný okamžik pro velký osciláček - je sice velký, ale do lodičky se vejde a ještě může udělat „velkou parádu“. Obrázky trochu naznačují postup práce - nic moc geniálního, ale v téhle době Covidu se hodí všechno k ukrácení času a k vylepšení staršího plavidla. Vypadalo to z počátku nadějně, původní strojovna měla dvouválcový strojek s písty 16mm a osciláček má písty 16,2 mm - vnitřní průměr mosazných hladkostěnných trubek z nějakého ohřívače vody vypadal docela dobře, jenže…
