Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- 1/2022
- 2/2022
- 3/2022
- 4/2022
- 5/2022
- 6/2022
- 7/2022
- 8/2022
- 9/2022
- 10/2022
- 11/2022
- Ústecký pohár maket 20. – 21. 8. 2022
- Podzimní lánský historik 10. 9. 2022
- Stojan pro RC modely
- Ještě k mistrovství světa F3K 2022 v Martině
- Z mojí modelářské dílny – Gumičkové pistole, 1. část
- RC akrobatické hydroplány
- CarbonCub FX-3, 4,2m, Hangar 9, 2. část
- Bristol M.1
- Pro mladé i staré, Fokker F.II
- 6. Stredoeurópské stretnutie RC modelárov ponoriek a 3. majstrovstvá Európy
- Jak jsem rozhýbal buldozer Caterpillar D5
- Mistrovství světa v RC autech v Itálii
- 12/2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 11/2022 článek 6
RC akrobatické hydroplány
David Kyjovský
Ukázka z textu:
Když jsem se v roce 2019 zase vrátil k létání v kategorii F3A, kterou jsem v roce 2016 „pověsil na hřebík“ - ovšem, jak se ukázalo, ne natrvalo - začal jsem trávit více času na letišti při společném tréninku s pilotem RCA a F3A Oldou Tomšou, kterého znám ještě z raných dob halové akrobacie. Olda mi nadšeně vyprávěl o RC hydroplánech a probudil ve mně zvědavost. Pak mi také obětavě pomohl připravit můj tehdejší F3A model (M15 od JM Composites, výborný stroj od pana Macha z Doudleb nad Orlicí) na vodní létání. Tahle příprava obnáší hlavně instalaci dalších dvou podvozkových nohou a výrobu a instalaci plováků a vodního kormidla. Model byl zalétán na vodě a překvapilo mne, že se chová velice spořádaně - nepatrně jsem dotrimoval výškovku a směrovku a model začal létat hodně podobně jako na suchu. S plováky je letadlo pocitově o něco těžkopádnější, v kolmém stoupání potřebuje o něco více plynu, ale na druhé straně je takové čitelnější a nebál bych se dokonce říci hodnější. Trochu víc létá „jako autobus“. Jediná věc, kterou se pilot musí doučit, je chování a ovládání modelu na vodě. Při pojíždění, startu a mezipřistání. Není to žádná věda, ale je dobré mít na paměti pár věcí: 1. Silný boční vítr může model položit na křídlo a pak už s tím možná nepůjde nic udělat - proto je lepší při extrémním počasí vůbec nelétat. Vlny vyšší než cca 30 cm situaci samozřejmě ještě zhoršují. 2. Při přistání je třeba opravdu hodně tahat - model by při kontaktu s vodou měl být „vydojený“ na maximum. Jinak hrozí v lepším případě odskočení modelu, taková „žabka“ (což při soutěžním letu znamená bodovou penalizaci), v horším případě „zakousnutí“ plováku do vody a „hodiny“ s namočením křídla nebo i převrácení modelu.
