Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- 1/2021
- 2/2021
- 3/2021
- 4/2021
- 2021 – Li-Ion nebo Li- Pol – 2. část
- Větroň DG-600
- Grumman F4F-4 Wildcat – 3. část
- Historické hydroplány tzv. „Vodníky“
- Cessna 480 typ Covid 19
- Monografie – kdo bude první, rychlejší a úspěšnější „Story“ jak východ a západ
- Wedell Williams Model 44
- Pro mladé i staré, Letov Š-3 na motor Gašparin G3
- Grumman TBF Avenger – 3. část
- Výměna strojku do soutěžní lodě manželky
- Stavba plovoucího jeřábu pro tugtowing
- Seznámení s podvozkem Mugen Seiki MTC2
- Závodíme s dětmi
- 5/2021
- 6/2021
- 7/2021
- 8/2021
- 9/2021
- 10/2021
- 11/2021
- 12/2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 4/2021 článek 11
Stavba plovoucího jeřábu pro tugtowing
Jaroslav Vaškeba
Ukázka z textu:
Po začátku loňské sezóny bylo jasné, že tratě pro tlačné remorkéry prakticky vyčerpaly svůj potenciál a že bude potřeba soutěžní plavby nějakým způsobem zpestřit. Samotný remorkér s nákladní vanou příliš mnoho variací pro manévry už nedává. Myšlenka postavit funkční plovoucí jeřáb se zdála být ideální. Již dříve jsme vlek v podobě plovoucího jeřábu měli. Byl ale vyloženě pasivní a jeho využití bylo problematické a nakonec byl „sešrotován“. Stavby se ujala domácí loděnice Monako. Důraz měl být kladen především na funkčnost, spolehlivost a snadnou přepravu. Rozhodně neměla být zanedbána ani vizuální stránka. Vlastní stavbě předcházely desítky hodin hledání vhodné předlohy na internetu. Nakonec se jako ideální ukázal největší polský plo-voucí jeřáb ConradConsul, který pracuje ve službách Marine projects Ltd. (https://marineprojects.pl/). Po nalezení předlohy následovaly další desítky hodin strávené projekcí vleku a jeho funkčních prvků. Tužka, papír a hezky ručně. Padl na to skoro jeden celý blok. Vše se zdálo být jasné. Jeřáb měl pracovat v automatickém režimu. Kapitán remorkéru vydá pouze pokyn k zahájení manévru. Následně jeřáb začne spouštět zavěšené břemeno a po dosažení předepsané výšky se přepne a začne břemeno zase zvedat. Jakmile je břemeno vytaženo do původní polohy, manévr se automaticky ukončí. Vše mělo být řízeno jen pomocí mechanických přepínačů a spínačů včetně automatické signalizace úspěšnosti manévru. Bylo zvažováno použití krokových motorů a řídící elektroniky. Má to ale jeden háček. Když se při regatě v elektronice něco pokazí, těžko se to opravuje. Mechanickou poruchu lze většinou relativně snadno najít a odstranit. Finanční náklady na řídící elektroniku nejsou taky zanedbatelné. Je třeba zvážit, že vlek většinu času tráví v suchém doku. Stavba trupu proběhla z osvědčeného materiálu Forex o tloušťce 5mm. Dobře se opracovává, snadno lepí a je pevný a lehký. Délka trupu je 90 cm, šířka 35 cm a výška 12 cm. Trup je konstruován tak, aby se po spuštění na vodu automaticky zaplavil.
