Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- 1/2020
- 2/2020
- 3/2020
- 4/2020
- 5/2020
- 6/2020
- 7/2020
- 8/2020
- 9/2020
- Czechoslovakia Jet Meeting
- Cyrilometodějské polétání
- Oprava Su29 50E
- Elektromaketářská 2020
- Rudý koutek – Fury na cesty – svahový kombat
- Chlazení benzínových spalovacích motorů
- Upoutaný FW-190 A
- Pro mladé i staré, Štíhlice
- Monografie - Proudová revoluce
- Korál - test
- Nová třída parníčků Steamfoot
- Monako V - 1. část
- Čmelák Model Show v Holešově - auta
- Čmelák Model Show v Holešově - auta
- 10/2020
- 11/2020
- 12/2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 9/2020 článek 9
Monografie - Proudová revoluce
Za AFK Modelklub Přerov Richard Plíhal
Ukázka z textu:
Letecká doprava, jako i ostatní odvětví činností, která byla schopna dopravovat lidi, asi jediná prodělala nejrychlejší tempo vývoje. A to od doby z 20. let minulého století, kdy první upravená pozorovací letadla z první války spojila dva body na mapě, v potřebě přepravit platícího cestujícího. Pokud ovšem přála štěstěna počasí a technickému stavu letounu. Vývoj a kvalita nového dopravního prostředku se od tohoto okamžiku rychle zlepšovaly a vedly ke specializovaným, ryze dopravním, či nákladním letounům. Letadla navrhnutá pro dopravu osob, se pohybovala jak po Evropském nebi, tak i nad oběma Americkými kontinenty, vcelku v hojných počtech a době poplatnému pohodlí cestujících. Lety svou kapacitou lidí na palubách nemohly ještě konkurovat lodní osobní dopravě, či luxusním vlakovým soupravám, jediná výhoda byla rychlost kolem 300 km/h. O zaoceánských letech se ještě nedalo naplno mluvit v měřítku přímého přeletu bez mezipřistání. Spoje se prováděly jednak hydroplány, ale i ty, stejně jako ostatní konvenční dopravní letadla, musely také cestou dotankovat. S postupujícím vývojem dopravního letectva v armádách, vznikaly výkonnější, spolehlivější typy, z nichž, zákonitě, po válce vznikaly upravené bombardéry pro osobní dopravu. Zatím mě napadá britský „Lancastrian“, jenž byl civilním derivátem slavného Lancasteru. Ale nebyla to i tak nově postavená letadla ryze pro osobní dopravu. Mám na mysli nějaké odhlučnění, komfort na palubě atd. V tomto ohledu vznikaly v USA typy jako Boeing 377 Stratocruiser, což byl sice upravený bombardér B-29, ovšem s dvoupodlažním luxusním trupem velkého průměru. Křídlo bylo použito z Boeing B-50 Superfortress. (vylepšená verze B-29). Celkem bylo vyrobeno 56 letadel Boeing 377 určených pro civilní lety. Jeho dolet byl úctyhodných 6759 km. U Douglasů vsadili na staré dobré Dakoty DC-3 a jejich následníky DC - 6 až 7. I ostatní země se snažily získat, či vyvinout a vyrobit vlastní dopravní letouny, ovšem vývoj a nejisté prosazení u zákazníků, znamenalo nemalé finanční náklady v době těsně po válce, takže zavedené typy americké výroby dostaly zelenou. Evropské aerolinky ovládly typy DC-3- 4- 6 a 7, a Lockheedovy „Constalationy“. V SSSR neměli žádný předválečný bombardér vlastní konstrukce, jenž by se dal konvertovat na dopravní letadlo a to co u Aeroflotu létalo před válkou, jako Fordovy, nebo Fokkerovy třímotorové vzpěrové hornoplošníky, nebo Tupolevovy konstrukce ANT, byly naprosto zastaralé. Sověti vsadili na okopírovaný B - 29 v podobě jejich TU - 4, na kterém byl zvětšen trup a poskytoval dostatečné pohodlí a komfort poplatný době.
