Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- 1/2020
- 2/2020
- 3/2020
- 4/2020
- 5/2020
- 6/2020
- 7/2020
- 8/2020
- 9/2020
- Czechoslovakia Jet Meeting
- Cyrilometodějské polétání
- Oprava Su29 50E
- Elektromaketářská 2020
- Rudý koutek – Fury na cesty – svahový kombat
- Chlazení benzínových spalovacích motorů
- Upoutaný FW-190 A
- Pro mladé i staré, Štíhlice
- Monografie - Proudová revoluce
- Korál - test
- Nová třída parníčků Steamfoot
- Monako V - 1. část
- Čmelák Model Show v Holešově - auta
- Čmelák Model Show v Holešově - auta
- 10/2020
- 11/2020
- 12/2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 9/2020 článek 6
Chlazení benzínových spalovacích motorů
Jiří Kolman RCM
Ukázka z textu:

Na základě svých zkušeností a poznatků si myslím, že je vhodné občas připomenout důležitost správného a rovnoměrného chlazení motorů v modelech letadel. Nabyl jsem svých znalostí již od svých profesních začátků ve Výzkumně Vývojovém závodě Jawy v Praze Strašnicích, kde se vyvíjely prototypy a vyráběly v omezeném počtu závodní motocykly na silnici a na motocyklové soutěže, dále pak jako aktivní modelář a naposled jako zaměstnanec firmy Fiala Prop, která kromě dřevěných vrtulí vyvíjí a vyrábí celou plejádu spalovacích 4-taktních motorů pro modely letadel. Než se přešlo u motocyklů na vodní chlazení, byly i soutěžní motocykly na enduro a motocross chlazeny jen vzduchem. Nikdo nepochybuje o jejich velkém zatížení, relativně malé rychlosti v těžkém terénu a s tím spojeném malém „ofukování“ žeber válce a hlavy. To ani radši nepřipomínám, že byly občas tyto žebra zalepeny bahnem tak, že se o nějakém proudění vzduchu mezi žebry dalo těžko hovořit. Přesto se motory za každého počasí musely uchladit. Toho bylo dosaženo kromě vhodného výběru materialu hlavně správnou, odladěnou vůlí pístu ve válci a velkou plochou žeber s velkými rozestupy od sebe, právě kvůli ucpávání blátem. Možná byste se až podivili, jak se vůle pístu ve válci musela a mohla zmenšit, jakmile se přešlo na vodní chlazení, které poskytlo mnohem lepší a stabilnější tepelné podmínky těmto částem motoru. U modelářských motorů se vodní chlazení kromě vyjímek nepoužívá, důvodem je složitost a hlavně hmotnost tohoto řešení. Mimochodem ze stejného důvodu (a z řady dalších) se u 4-taktních modelářských motorů nepoužívá klasické oddělené mazání, ale jsou mazány směsí benzínu a oleje, stejně jako 2-taktní motory. Tím se vracíme k chlazení vzduchem, které se u modelů občas dost podcení a následky se vždy dostaví. U menších motorů, jako jsou modelářské, je citlivost na všechny vlivy logicky větší. Je třeba také podotknout, že na chlazení motoru má vliv bohatost směsi – jak výše uvedeno, jedná se směs benzínu s olejem, kde olej samozřejmě maže motor, ale také odvádí teplo, dotěsňuje píst s kroužky ve válci a konzervuje motor po odstavení. Pochopitelně záleží na poměru oleje v benzínu, ale tam je třeba dbát strikně doporučení výrobce motoru a to jak v době záběhu, tak i poté. A to jak v množství oleje, tak i v kvalitě oleje. A proč striktně? Přece kvůli případné reklamaci, výrobce většinou pozná, že motor byl málo mazán nebo nevhodným olejem.
