Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- 1/2020
- 2/2020
- 3/2020
- 4/2020
- 5/2020
- Poštolka větroň RES
- Sopwith Pup
- Tři sestry
- Třebíčská halovka
- Rudý koutek - Hurá na kopec – svahový kombat
- Seznámení s vybíječem BD200 od SkyRC
- MIT Daedalus
- Pro mladé i staré, Antonov An-2
- Výroba lan pro statické modely historických lodí
- Přestavba lodě Johann Wilhelm
- Vyzkoušejte RC plachetnice – Plachty – 1. část
- Czech Masters serie 2019/2020
- Když Velorex, tak z Hradce
- 6/2020
- 7/2020
- 8/2020
- 9/2020
- 10/2020
- 11/2020
- 12/2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 5/2020 článek 7
MIT Daedalus
Kryštof Hřivnáč
Ukázka z textu:
Jistě každý z nás má v hlavě model, který mu nedá spát, a který si chce v budoucnu postavit. U mě to byl poněkud neobvyklý model lidskou silou
poháněného kluzáku.
Prvotní nápad, si jej postavit, se v hlavě v hlavě zrodil kolem roku 2008, tehdy to byl jen malý stínový model z polystyrénu poháněný jakousi
elektronikou z čínské hračky, rozpětí bylo 1,5 metru a váha okolo 60 gramů. I přes svou velikost létal opravdu nádherně a udivoval nejednoho modeláře,
za příznivého počasí se s ním dalo létat v termice. Výkon ze stejnosměrného motoru na vrtuli byl přenášen přes ocelovou strunu prům. 0.6 mm, aby
motor mohl být ukryt v gondole, bohužel už jsem dohledal jen jednu použitelnou fotografii.
V té době mé vědomosti a dovednosti ani zdaleka nestačily na to, postavit si tenhle krásný kousek letectví ve větší velikosti. Dnes už snad
o své maličkosti můžu říct, že jsem na tom lépe než v roce 2008, přesto se mi křídla podařila až na druhý pokus, ale o tom později.
Něco málo k historii
Koncem sedmdesátých let 20. století došlo k velkým pokrokům ve stavbě letadel poháněných lidskou silou. Hlavně díky novým materiálům a motivaci
v podobě Kremerových cen (ocenění pro konstruktéry letadel poháněných lidskou silou), a také díky vzájemné rivalitě především amerických
technologických univerzit. Jednou z univerzit zapojených do tohoto soutěžení byl i Massachusettský technologický institut (MIT), kde postupně
vzniklo několik letadel (MIT Burd, MIT Chrysalis, MIT Monarch).
