Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- 1/2017
- 2/2017
- 3/2017
- 4/2017
- 5/2017
- Stardust - historický motorový model
- Pájíme radostně, pájíme dvanáctivoltově
- Výroba křídla technologií pozitivního laminování na XPS – 3. část
- Letadlo nebo koptéra?
- Aviatik „Berg“ D I
- Pro mladé i staré – Sorrell SNS – 7 Hiperbipe
- Osvětlení modelu LED s Arduino NANO R3
- Z mojí modelářské dílny – Ze starých antén se dá vyrobit ledacos
- Monografie – Sokol M-1 C – E
- Přestavba koles staršího parníčku Vltava
- 6/2017
- 7/2017
- 8/2017
- 9/2017
- 10/2017
- 11/2017
- 12/2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 5/2017 článek 5
Aviatik „Berg“ D I
Petr Skořepa
Ukázka z textu:
Konstruktérem Aviatiku D I byl nově jmenovaný Oberingenieur firmy Aviatik ing. Julius von Berg, který se projevil jako mimořádně nadaný a tvůrčí. Letadlo bylo osazeno spolehlivým motorem Austro-Daimler 185 HP konstruktéra ing. Ferdinanda Porsche. Bohužel však hned při prvním letu v říjnu 1916 prototyp havaroval a pilot se zabil. Nový domácí obranný letoun, jak se tehdy nazývala stíhačka, byl prosazován zejména velitelem letectva Oberstem Uzelacem, velitelstvím byla i přes neštěstí objednána sériová výroba. Další vyrobené prototypy 30.19., 30.20. a 30.21. byly zcela přepracovány, dostaly křídla s novými tenkými profily vyvinutými ing. Knöllerem a v jejich konstrukci bylo dalších 37 změn. Výsledky letových zkoušek konaných 24. ledna 1917 u prototypu 30.19. dopadly nad očekávání. Zkušební pilot ve zprávě uvedl, že nový prototyp se vyznačuje báječnou stoupavostí a vynikajícími manévrovacími schopnostmi. Doslova řekl: „Letoun je schopen zvládnout i zkušební pilot dvoumístných letadel bez zvláštního přeškolování“. Pro rakouský stíhač tedy skvostné vlastnosti. Firma však nebyla rozhodnuta pro okamžitou sériovou výrobu, stále se s letounem laborovalo. Časová prodleva ve vývoji nového typu a nutná potřeba stíhaček donutila velitelství objednat další sérii neoblíbených Hansa-Brandenburgů D I. V květnu 1917 přišel první Bergův prototyp 30.19. spolu s prvním sériovým 38.01. pokusně na frontu. Bylo však jasné, že vývoj není zdaleka dokončen. Jeden nesynchronizovaný kulomet před pilotem střílel šikmo nad vrtulí. Zásah cíle byl spíše věcí náhody. Výhled pilota vpřed přes velký automobilový chladič nebyl zrovna nejlepší a volantové řízení u stíhačky bylo jistě nepraktické. Velitel letky Hauptmann Sabendisch na 30.19. však už 23. května dosáhl sestřelu italského bombardéru Caproni. První nasazení nového letounu bylo tedy úspěšné. Ačkoli záhy muselo dojít ke zpevnění konstrukce, noví majitelé si „Bergy“ chválili. Byly rychlejší než Albatrosy „Öeffag“ série 153 a obratností údajně stačily i na Sopwith Camel. Na škodu však byly stálé problémy s malou kadencí kulometů a jejich poruchovostí. Synchronizace systému Zaparka totiž fungovala spolehlivě jen v určitém rozmezí otáček motoru. Nešťastné bylo i pozdější umístění výzbroje uvnitř trupu vedle motoru, kam pilot nemohl dosáhnout pro uvolnění zaseklého náboje. V dalších sériích byly přesunuty dva kulomety před pilota. Chlazení motoru bylo pro lepší výhled pilota později řešeno dvěma chladiči vedle trupu, avšak ve výškách často nestačilo a motor se přehříval.
