Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- 1/2017
- 2/2017
- 3/2017
- 4/2017
- 5/2017
- 6/2017
- 7/2017
- 8/2017
- 9/2017
- 10/2017
- 11/2017
- 12/2017
- PZL-104 Wilga
- 39. Graupnerův pohár hydroplánů v Hagnau
- Ionová evoluce pokračuje
- Husky 1800S od Graupnera
- Z mojí modelářské dílny – Jak jednoduše postavit ocasní plochy pevné a lehké
- Stavba křídla z polystyrenu – trochu jinak
- Čáp K-65
- Z dílny Jardy Daneše – Heliport
- Pro mladé i staré - International Indoor Fly-In 2017 Nijmegen
- Monografie – De Havilland D.H. 89 Dragon Rapide
- Jak se rodí maketa lodi 6. část
- Bojové vozidlo pěchoty BVP-1
- Obsah ročníku 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 12/2017 článek 11
Jak se rodí maketa lodi 6. část
Ivan Grňa
Ukázka z textu:
Když se tak dívám, kde jsem tento seriál minule přerušil, bylo to po pátém pokračování, které vyšlo v červnu. Je to tedy již dost dávno a je nejvyšší čas se opět dát do psaní. Blíží se zima, pak trochu jara a bude potřeba vyjet na vodu pokud možno s novou maketou. Po dobu přestávky v psaní jsem se věnoval hlavně soutěžím a domácím pracím. Ale ani na maketu jsem tak úplně nezapomněl. Hlavně po mistrovství světa v Polsku ve mně uzrálo rozhodnutí, že ty své „obstarožní makety“ již zadokuji a pokusím se dodělat to, co tady občas v potu tváře popisuji. Nejdříve několik nově nabitých zkušeností z dosavadní tvořivé práce. Možná jsem se již zmínil, že aspoň ve zdejších končinách nemohu sehnat svůj oblíbený céčkový stříkací tmel na auta. Býval šedý a bílý. Pak ale najednou z obchodů zmizel a na webu byl, nebo snad ještě je, pouze ve velkém 10 kg balení. Když jsem se ho pokoušel odkoupit v nějakém rozumném množství od zdejších karosářů, bylo mi sděleno, že je ekology zakázáno jej používat a byl mi nabídnut nějaký dvousložkový. Toho ale mám dost a opravdu nevím, co je na jeho otřesném smradu – zápachu ekologické. Tak jsem začal používat tzv. PLNIČE. Několik jsem jich vyzkoušel a závěr? Nic moc tedy neplní a jsou drahé. Ale jedno doporučení, vyhněte se plniči - také šedé barvy, dováženému z Polska. I po tom nejdůkladnějším protřepání a následném NĚKOLIKADENNÍM zasychání stále lepí a i když se asi po týdnu zdá, že konečně zaschnul a nastříknete na něj nějakou jinou značku plniče, či barvy potvora opět obživne. Při vrtání otvorů do bortu a trupu, na vrtácích tahám jakoby gumové šedé nitě.
