Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- 1/2016
- 2/2016
- 3/2016
- 4/2016
- 5/2016
- 6/2016
- 7/2016
- 8/2016
- 9/2016
- Protivínský pohár po dvaačtyřicáté
- Miles Hawk Trainer M.2W v měřítku 1:3,25, 2. část
- Stavebnice hydroplánu PBY Catalina
- Ventus 2ax od firmy HV-Tech, 2. část
- Stavba větroně PWS 101
- Pro mladé i staré, Fokker F-VIIb-3m
- Monografie, North American FJ-1 Fury
- Lodní modeláři FSR měli rušné léto
- Parní přestavby, opravy, maléry i nějaké úspěchy
- 10/2016
- 11/2016
- 12/2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 9/2016 článek 9
Parní přestavby, opravy, maléry i nějaké úspěchy
Jiří Voráček
Ukázka z textu:
Stárnoucí parníkář má stále co na práci – hlavně jde o nekončící zápas s nepřízní materiálu, protože když něco dokončím, časem se ukáže, že to nedělá přesně to, co bych chtěl, a tak se to opět předělá. Ono to zase není to co bych potřeboval, a tak znovu a znovu...Psal jsem o kolesovém parníčku Coligny – na Vyžlovce sice statečně dvakrát vyplul, ale to bylo všechno. Doma jsem jej rozebral, trochu experimentoval a nakonec vyrobil nový kotlík – nic jiného totiž nemělo smysl.Na naše závody je potřeba, aby loď plavala alespoň čtvrt hodiny, a to při vší snaze s malým kotlíkem nešlo. Postavil jsem tedy kotlík trochu větší – bylo to obtížné, ale nakonec se mi podařilo jej do lodi napěchovat – moc však neplula. Kotlík byl sice baňatější, ale krátký, takže vnitřní zahnutá trubka (plamenec) mohla být jen krátká a vešly se do ní jen čtyři příčné trubičky. Na hořák Meva to bylo málo a kotlík tak generoval málo páry. Jedinou možností bylo zvýšit výkon hořáku – takže jsem po úpravě instaloval do lodi hořáček Rothenberger. Zprvu se zdálo vše v pořádku, a tak jsem vzal loď do Lán a jal se zkoušet... První okruh plula moc pěkně, ale po asi třech minutách nastalo náhle ticho a lodička se zastavila. Naštěstí byla v dosahu antény starého vysílače, a tak jsem ji strkal podél rybníka až na místo, kde jsem ji mohl vyzvednout a odjet domů zjistit, co se stalo. Hořák Rothenberger sice produkoval dostatek tepla, ale v plamenci o průměru 28 mm z topenářské měděné trubky, po těch asi třech minutách jednoduše zhasl. Nějakou dobu jsem bádal, čím je to způsobeno, dokonce jsem sejmul nástavbu s chladicími a odsávacími ventilátorky, aby měla lodička bezproblémový přístup vzduchu a tím kyslíku pro hoření. Plamen však opět po čase zhasl. Po nějaké chvíli jsem na problém snad přišel – hořák z mosazi s chladicími žebry průměru asi 20 mm se v 28mm trubce rozžhavil a plamen se jednoduše utrhl.
