Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- 1/2014
- 2/2014
- 3/2014
- 4/2014
- 5/2014
- 6/2014
- 7/2014
- III. Maketářský mítink s RC Modely
- 37. Velká cena Mělníka
- Výroba jednoduchého trupu na elektrovětroně
- Quo vadis Power Ion?
- Telemetrie v modelech letadel (2)
- Mistrovství České republiky RC maket a polomaket
- Curtiss Hawk 75N
- Příruční elektrovětroň Kosa
- Pro mladé i staré, Vickers Vimy Commercial, stíňák dopravního letadla
- Memorial Cup 2014
- Ponorka - Leninskij Komsomol
- Závod MČR efeserkařů měl výbornou zahraniční účast
- 8/2014
- 9/2014
- 10/2014
- 11/2014
- 12/2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 7/2014 článek 8
Příruční elektrovětroň Kosa
Pro čtenáře RCM Radek Skočdopole, Brno
Ukázka z textu:
Model vznikl z nezměrné touhy po něčem stále ještě skladném, avšak i přes velikost pokud možno stabilním a snad i malinko svižném. Tedy nejen
do úplného bezvětří. Onu tužbu měl letounek svými vlastnostmi ukojit a poskytnout i rychlejší kluz. Nikoli výhradně kvůli tupé síle pohonu, nýbrž
zejména na bázi rozumně dosažitelné aerodynamické čistoty.
Na první pohled je z velikosti a umístění řídicích ploch zřejmé, že extrémní obratnost, ba ani rozpustilé křepčení v obýváku, nebyly v plánu. Volba
poměrně malé hloubky křídla zde není primárně otázkou dosažení elegance za každou cenu. Výsledná dílčí sličnost nosné plochy pouze mimoděk vyplynula
z požadavků a koncepce. Nápadně prostorný trup měl umožnit variabilitu pohonů, respektive zejména pohonných sad a případně
i umístění užitečného balastu (nemám na mysli přímo pytlík s pískem, ale kupříkladu mohutnější akumulátorovou sadu) do silnějšího větru. Zde je sice
patrný ústupek z avizovaného cíle – aerodynamické čistoty, což ale není nutně definitivní. Žádným problémem jistě nebude trup upravit podle vlastních
možností a vybavení přesně na míru. Celou ocasní část lze s výhodou nahradit kupříkladu uhlíkovou trubičkou za podmínky, že zůstanou zachovány
proporce a úhly náběhu. Výsledné snížení hmotnosti a zlepšení obtékání by v klidném povětří bylo vítaným přínosem.
Konstrukce je jednoduchá a co do materiálů smíšená (polystyrenové jádro křídla, balza, smrk, kousíček laminátu…). Neobsahuje v zásadě cokoli
nezvyklého a nevymyká se tedy nijak standardu, či spíše průměru. Jen potahování křídla s dovolením popíšu v detailní verzi pro úplné nováčky, znalí
tedy text jen rychle přelétnou – nic nového v něm stejně neobjeví.
Křídlo
Výřezy postačí z běžného stavebního polystyrenu. Negativy není důvod přehánět – maximálně 1 mm, víc ne. Zbytek stability zařídí různý profil
u kořene a na konci (moje modifikace, tentokrát s úpravou do větší tloušťky).
Křídlo budiž slepeno v jeden celek. Ovšem teprve poté, co si (nejlépe
vypálením nahřátým ocelovým trnem) připravíme kanálky pro kabely k servům a možná i pro jejich hnízda. To se docela hodí realizovat včas. Vzepětí je
pouze minimální nezbytné, tedy 10 mm. Šípovitost odpovídá zešikmení náběžné hrany křídla (posun koncové šablony vůči kořenové) o 30 mm. Zaoblení
a vytvarování konců nosných ploch nemám nijak přesně definováno, jde pouze o kombinaci zachování aerodynamické čistoty a vlastního vkusu.
