Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- 1/2014
- 2/2014
- 3/2014
- 4/2014
- 5/2014
- 6/2014
- Modelářská akrobacie, 1. díl
- Prvomájové setkání v Bolešinech
- Akrobatický Flick 3D (Hacker Model Production, ČR)
- MVario 2 EX versus Altis V4
- Neratovický historik, 2. ročník
- Křídla s polystyrenovým jádrem popáté
- Hydroplány na Bezdrevu
- Pro mladé i staré, Farman F.60 Goliath, stíňák dopravního letadla
- Stabilizovaný zdroj 15 V/16,5 A EQ Power...
- Jaká byla Kristýna 2014?
- Sezona 2014 poprvé
- 7/2014
- 8/2014
- 9/2014
- 10/2014
- 11/2014
- 12/2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 6/2014 článek 6
Křídla s polystyrenovým jádrem popáté
Václav Faltus
Ukázka z textu:
Vážení čtenáři RCM V minulém čísle jsme se dostali až po opracování výztuh v polystyrenovém jádru křídla. Předpokládejme tedy, že tím je jádro připraveno k potažení balzou nebo dýhou. U volby materiálu je opět potřeba se trochu pozastavit a zvolit správnou cestu. K potahování křídel se používá balza nebo dýha Abachi. Tato dýha se občas vyskytuje i pod názvem Ayous. Hmotností a strukturou je podobná i dýha Koto. Jiné materiály, jako jsou např. lepicí pásky a různé druhy papíru popisovat nebudu – nemám s nimi zkušenosti a osobně je nepovažuji za správný materiál na výrobu křídel. Budeme se tedy rozhodovat jen mezi balzou a dýhou. Co se týká výsledné pevnosti křídla jsou na tom balza i dýha velmi dobře. V první řadě je potřeba si ujasnit, jakou povrchovou úpravu zvolíme. Půjde-li o nažehlení fólií je vhodnější dýha (obzvláště pro větroně), je pevnější a nedochází k výraznému poškození povrchu například od přistávání do vyšší trávy jako u balzy. Jaký materiál na jaké křídlo zvolit jsem uváděl už v RCM 4/2014, ale pro úplnost: Na menší větroně, přibližně do 2m rozpětí, bych zvolil dýhu tloušťky 0,7 mm, na větroně do 3m rozpětí bych zvolil dýhu tl. 1 mm a na větroně větší pak dýhu tl. 1,5 mm. V případě balzy pak konstantní tloušťku 1,5 mm, ale s rostoucí velikostí křídla bych volil vyšší gramáž balzy. Už v části o opracování výztuh jsem uvedl, že je nutné počítat s následným kopírováním nerovností na jádru křídla – tady pozor hlavně u tenké dýhy tl. 0,7 mm, ta je schopna okopírovat i silnější skelnou tkaninu! Balza je vhodnější v případě, že budeme chtít zvolit povrchovou úpravu barvami. Lehčí balza nám poskytuje hmotnostní rezervu pro povrchovou úpravu, při které se musí povrch nalakovat a olaminovat alespoň tenkou skelnou tkaninou, tmelit a stříkat barvou. Při výběru materiálu bychom měli dbát i na jeho kvalitu. Ať už jde o balzu či o dýhu – materiál by měl být suchý, rovný a nezkroucený. Pokud bychom zkrouceným materiálem potáhli křídlo, kde se následně materiál pod tlakem ohýbá ve třech osách, nutně vznikne pnutí, které se může projevit nekontrolovatelným zkroucením křídla!
