Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- 1/2014
- 2/2014
- 3/2014
- 4/2014
- 5/2014
- 6/2014
- 7/2014
- 8/2014
- 9/2014
- 10/2014
- 11/2014
- Model hobby po dvacáté třetí
- Bezděčný elektrolet Trubka
- Podzimní závody F3K a F6D
- Solární elektřina a modeláři
- Zavírání „Bolešinského nebe“ s drakiádou
- Focke-Wulf FW 190D-9
- Stavba válcových trupů modelů letadel
- Pro mladé i staré, DC-10
- Piper PA-18 Super Cub
- Z mojí modelářské dílny (ohýbání trubky, brusné hranoly)
- 12/2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 11/2014 článek 2
Bezděčný elektrolet Trubka
Pro čtenáře RCM Radek Skočdopole, Brno
Ukázka z textu:
„Tak takhle tedy ne!“, začnu rovnou příkře tento popis. A to s plným důrazem na slůvko „NE“. Protože – jak já jsem přistoupil ke stavbě tohoto modelu, to rozhodně není v pořádku. Vše se událo takto… Na počátku byla trubka. Jednoho večera jsem se totiž rozhodl vyzkoušet výrobu trupu smotáním měkkého depronu (zde MMM – Mertův Modrý Materiál). Jen tak, jako techniku či technologii, chcete-li. Že bych někdy, časem, zkusil nějak takto cíleně vyrobit trup k lehkému modelu. Jenže ono to pak pořád pokračovalo. Nejprve příprava trubky, pak kónická křížová výztuha (vertikálně 5mm Depron, horizontálně balza tloušťky asi 2 mm). Rovnou jsem vše slepil dohromady rychlým purexem a vznikl lehký předmět tuhosti násady od smetáku. I viděl jsem, že je to dobré a nechal tak (nějak podobně se to píše v jedné hodně staré knize). Když už jsem seděl u televize se sklenkou vína, vůkol rozložený materiál a nástroje, nedalo mi to – zkusil jsem vyrobit směrovku a výškovku v uspořádání „T“. Tak nějak „okometricky“ vhodně veliké k tomu trupu. Zase jsem to slepil (od oka!!!). Až do této chvíle se dalo couvnout a začít znovu, pořádně. Pěkně od kreslení plánu. Snad ta rychlost a jednoduchost tvorby mne přiměly pokračovat dál. Načež jsem zapřemýšlel, jak a kudy protáhnu bovden výškovky. Probodl jsem zkusmo bambusovou špejlí měkké MMM i balzový nosník umístěný ve směrovce. Horší bylo tu svéhlavou věc přesvědčit, aby putovala předurčenou cestičkou. Bovden nakonec, po chvíli trápení, podlehl. Hmotou prošel a nechal se skrze směrovku i trup zavést na své nové působiště. Trubku a části kormidel bylo ještě třeba alespoň částečně potáhnout navlhčenou papírovou lepicí páskou. Ta vše zpevní a ochrání povrch.
