Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- 1/2012
- 2/2012
- 3/2012
- 4/2012
- 5/2012
- 6/2012
- 7/2012
- 8/2012
- KHMH a 10. mistrovství Evropy
- Piper Pawnee (Airline)
- Sedmý letecko-modelářský den „Létáme pro radost“
- Velká maketářská a Pohár vítězů
- Baby Long Shot (Hořejší model, ČR)
- Malé makety, 6. část
- Jak na to? Oprava sendvičového křídla…
- Pitts S-1 – nová maketa z Martina
- Hergt Monoplane 1917. Další model z letky AMG Mýto
- Li-Pol baterie Thunder Power
- Bývali Čechové… (19. část)
- Premiéra v Třebechovicích
- Čtyři soutěže seriálu MČR – NS již něco napovídají
- 9/2012
- 10/2012
- 11/2012
- 12/2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 8/2012 článek 11
Bývali Čechové… (19. část)
Jiří Nožička st.
Ukázka z textu:
14. Aerovka v třetí dekádě 20. století
Ve 12. kapitole jsme se dověděli, že od 11. 1. 1919 působil v Praze již druhý letecký výrobce pod názvem „Aero, továrna létadel, společnost s r.o.“, jehož čelním představitelem byl JUDr. Vladimír Kabeš, který se v průběhu dvou let stal dominantním vlastníkem této společnosti. Továrna začínala s několika dělníky na opravách letadel pro „Letecký sbor“, v dílně o ploše 360 m2, v prostoru bývalé továrny Röhrs v Bubenči. Od léta 1919 se ujal technického vedení nový zaměstnanec, technik a konstruktér Antonín Vlasák (nar. 17. 1. 1888, praxi získal za války v rakousko-uherském námořnictvu v arsenálu v Pola, od firmy Aero odešel v druhé polovině dvacátých let); jeho karikatura převzatá z Letectví 5/1922 je reprodukována v první pozici na obr. Krátce potom projevil Letecký sbor mimořádný zájem
o cvičná letadla typu Hansa-Brandenburg B-1, která se stala v Leteckém sboru velmi populární pro mimořádnou stabilitu
a vysloužila si přezdívku „malý Branďák“. Aerovka využila příležitosti a pod Vlasákovým vedením se ujala úkolu postavit vlastními prostředky kopii tohoto letadla, jež byla z MNO oficiálně objednána ke dni 17. 10. 1919. Se stavbou začali již v polovině září 1919 a po 49 dnech intenzivní práce stál „malý Branďák“ aerovácké provenience připraven k zalétání.
První vzlet provedl tovární zkušební pilot Rudolf Valenta. Na obr. je pravděpodobně fotografie onoho historicky zajímavého prvního malého Branďáka (podle [8]). Následovala objednávka série čítající 35 exemplářů. V prosinci 1919 zahájili zaměstnanci Aerovky, jejichž počet se postupně rozrostl až na asi 80, pod Vlasákovým vedením a v obtížných technologických podmínkách, stavbu malých Branďáků, jež se v řadě drobných konstrukčních a materiálových úprav lišily od původní Heinkelovy konstrukce. Byly značeny Aero Ae-10, později Ae-01, od
r. 1923 pak A-1. Podrobný technický popis malých Branďáků najdeme v 10. kapitole tohoto seriálu, v RCM 1/2012.
