Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- 1/2012
- 2/2012
- 3/2012
- 4/2012
- Extra 330 SC 1200
- Premiéra mělnického házedla F3K
- Malé makety, 2. část
- O velké maketářské, Sobínce a Czech Heavenu
- Celokompozitové křídlo bez použití drahých kompozitových forem, 3. díl
- Můj nový Fokker E-3, 1. díl
- Tak, a je to!
- Maketa švédského amatérského letounu BA-4B z dílny…
- Z mojí modelářské dílny
- Test modelu F3A Calipso
- Klub historických modelů a motorů CZ
- RC hydroplány, 1. část
- Bývali Čechové… (15. část)
- 5/2012
- 6/2012
- 7/2012
- 8/2012
- 9/2012
- 10/2012
- 11/2012
- 12/2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 4/2012 článek 12
RC hydroplány, 1. část
Pro RCM Ing. Vratislav Rejda
Ukázka z textu:
Rádiem ovládané modely hydroplánů se stávají velmi oblíbenou letecko-modelářskou kategorií (viz např. kategorie RCMH či RCAH). Populárními akcemi jsou například „Hydropohár sponzorů“, „Jihočeský pohár“, „Protivínský pohár“„Jesenický vodník“ apod. Proto, aby se obdobné akce i nadále úspěšně rozvíjely, opakujeme seriál ing. V. Rejdy. Mnohou problematiku kolem hydroplánů už mají modeláři i pořadatelé jistě vyřešenu, nicméně raději seriál zopakujeme celý. Ale nyní už dejme slovo Vráťovi Rejdovi.
RCM
V úvodu svého článku upozorňuji, že příspěvek není koncipován jako dokonalý návod jak konstruovat a létat s RC modely hydroplánů, ale pouze jako soubor praktických zkušeností modelářů – mých i dalších –, kteří se zabývají hydroplány řadu let. Vzhledem ke skutečnosti, že na jihu Čech se hydroplány létají soutěžně přibližně od roku 1969, a řada těch, kteří tuto krásnou kategorii u nás zaváděli ještě aktivně létá, a někteří i soutěžně, bude v některých pasážích vzdán i hold jejich letitému snažení. Já sám létám na vodě s RC modely „pouze“ od roku 1978, a to především s akrobatickými modely
a posledních deset let i s maketami.
Ale dost obecného povídání a raději k vlastní činnosti, vrcholem které by měl být neopakovatelný zážitek ze startu, létání a přistání na vodní hladině. Jak krásné může být pouhé pojíždění je ukázáno na fotografii makety PBY-6A Catalina na rybníku Klapý (obr. 1).
1. ZÁKLADNÍ ROZHODNUTÍ
Základní rozhodnutí = výběr vodní plochy. Někoho asi zarazí téma úvodní kapitoly, ale je to skutečně nutnost. Bez vhodné vodní plochy si hydroplán můžete pouze „máčet“ doma v bazénu (tedy pokud jej máte).
Základními požadavky na vodní plochu jsou:
1.1. Rozměr – Ten se samozřejmě odvíjí od typu provozovaného modelu, ale i pro model na motor 2,5 ccm budete potřebovat rybník o ploše alespoň jednoho hektaru (100x100 m), ale raději ještě podstatně větší.
1.2. Okolí vodní plochy – Ty musí být, pokud možno, bez vzrostlých stromů. Volné břehy musí být minimálně ve směru větrů převládajících na vašem území. Jinak budete odkázáni na létání pouze za bezvětří. Vzrostlé stromy můžete mít za zády a případně v dostatečné vzdálenosti před sebou. Vím, že pojem dostatečná vzdálenost je jaksi neurčitá, ale jiná bude pro model o hmotnosti 1 kg a jiná pro 15kilový stroj. Velký pozor si dejte na aleje stromů a keřů na břehu za sebou, tzv. větrolamy. Zálet za tuto hradbu je pro model vždy smrtící, což řada účastníků létání na „Selibáku“ důvěrně zná, a to včetně starých „mazáků“. Pozor si dejte na možnou turbulenci za touto překážkou. Různé „malůvky“ a pojednání na téma turbulence za překážkou již byly nejednou publikovány a asi nemá cenu je opakovat.
