Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- 1/2012
- 2/2012
- 3/2012
- 4/2012
- 5/2012
- 6/2012
- 7/2012
- 8/2012
- 9/2012
- 10/2012
- Lipenecký obr
- První mistrovství Evropy kategorie F3K
- Radegast, stavební návod modelu kategorie RCVS
- Dvanácté setkání obřích modelů
- Ján Littva ml. vicemajstrom sveta
- Malé makety, 8. část
- Polikarpov I-16 „Rata“
- Unikátní motory a modely
- Telemetrie Futaba
- Setkání pilotů kategorie F3Q
- Vrtulník Solopro 228P
- Bývali Čechové… (21. část)
- Kde je vůle, je i cesta!
- Mistrovství ČR 2012 sekce FSR-V ukončeno
- 11/2012
- 12/2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
RC Modely 10/2012 článek 12
Bývali Čechové… (21. část)
Jiří Nožička st.
Ukázka z textu:
Od vývoje a výroby vojenských letadel v továrně Aero přejdeme k aktivitám tohoto podniku v oboru dopravních letadel. Víme již, že po neúspěšném pokusu o zalétání Rösnerova prototypu A-8 v r. 1921 následovala poměrně úspěšná stavba (1921) a provoz (1923 – 1924) pěti exemplářů Blaserova typu A-10. Dne 1. 3. 1923 zahájila „Vojenská dopravní skupina“ poštovní dopravu na lince Praha - Kbely - Bratislava letadlem Aero A-14 („velký Branďák“) s civilní imatrikulací L–BARA (pilot mjr. Skála, jako cestující jeho manželka). Pak přejala tuto dopravu společnost ČSA, její první let do Bratislavy se uskutečnil 29. 10. 1923 na letadle A-14 imatr. L–BARC (šéfpilot K. Brabenec, cestující redaktor König). ČSA přejaly od armády 17 letadel typu A-14, která byla upravena pro jednoho či dva cestující v otevřené kabině. Udržela se ve službě u ČSA až do roku 1927, při čemž nalétala téměř 482 000 km. V roce 1924 se Aerovka rozhodla samostatně podnikat i v oboru letecké dopravy. Trupy tří exemplářů letadla Aero A-12 přestavěla na dopravní letadla s otevřenou kabinou pro dva cestující a náklad pošty v pozorovatelském prostoru, přeznačila je na typ Aero A-22 a v letních sezonách roků 1925 a 1926 na nich, s imatrikulací L–BUCA až L–BUCC, provozovala pravidelnou a spolehlivou dopravu cestujících a pošty na trase Praha – Mariánské Lázně, obr. 14.30 (mezi piloty na této lince patřil i nejúspěšnější stíhač rakousko-uherského letectva Julius Arigi s 32 sestřely). Technické parametry tohoto letadla byly trochu odlišné od A-12: hmotnosti 1105 / 1415 kg, rychlosti 201 /175 km/h, dostup 7000 m, dolet 380 km. V roce 1925 postavila Aerovka na základě objednávky od Ministerstva veřejných prací (MVP) pro ČSA v licenci firmy De Havilland sedm exemplářů dopravního celodřevěného jednomotorového dvouplošného dopravního speciálu De Havilland DH-50A, pro pilota a čtyři cestující v uzavřené kabině (otevřený pilotní prostor byl dosud položen za kabinou pro cestující), hlavní změnou proti originálu byla náhrada motoru Armstrong Siddeley „Puma“ čs. motorem Walter W-IV o výkonu 240 k (176 kW), obr. 14.31. Firma Aero obratně využila této příležitosti k využití zkušeností renomovaného výrobce při konstrukci následující řady svých dopravních letadel.
