Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- Ročník 2010
- 1/2010
- 2/2010
- 3/2010
- 4/2010
- 5/2010
- 6/2010
- 7/2010
- 8/2010
- Extra 260 (Hangar 9, USA)
- 1. Setkání přátel historických modelů v Bolešinech
- VIII. ME historických RC modelů, Jeseník 2010
- Zlín 526 AFS „Kraťas“, zalétávání a poznatky…
- La Ferté Alais…
- Pike Perfect pro novou kategorii F5J
- 5. výroční ročník Mezinár. letecko-modelářského dne…
- NV-03 „Tříska“ – 1953
- Do třetice Jak-3
- Potřetí nad Sudety
- Z mojí modelářské dílny
- Zkuste „roury“ aneb létání s dmychadly
- Vrtulníkáři na západě
- „Krasavci“ (67. část)
- Lipsko je blízko!
- Štyry RC modely z Levíc
- 9/2010
- 10/2010
- 11/2010
- 12/2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 8/2010 článek 14
„Krasavci“ (67. část)
J. Nožička st., J. Nožička ml.
Ukázka z textu:
Pokud se týče francouzského vojenského letectva, zde byla situace horší. Vedle politiky appeasementu a pocitu relativního bezpečí vyvolaného tloušťkou pevnostních zdí Maginotovy linie byla k 16. 10. 1936 znárodněna větší část francouzského leteckého průmyslu, což vedlo k rozvrácení výroby. Ve dnech vypuknutí druhé světové války měla Francie dostatek nadějných prototypů, průmysl však nedokázal dokončit vývoj a zavést sériovou výrobu. Jádro stíhacího letectva tvořily sice celokovové dolnoplošníky Morane-Saulnier MS-406 se zatahovacími podvozky, které vyšly ze specifikací z července 1934, avšak kvůli motorům Hispano Suiza 12 Y 31 o maximálním výkonu 860 k (632 kW) a s max. rychlosti 486 km/h přestávaly vyhovovat, obdobně jako dvoumotorové těžké stíhačky Potez 63 s max. rychlostí 425 km/h. Vítanou pomocí byly v kritickém období před vypuknutím války a v jejím prvním roce dodávky amerických stíhaček Curtiss 75 „Hawk“ (P-36) s hvězdicovými motory P&W 1270 k (934 kW) a rychlostí přes 500 km/h. Přes slabší výzbroj, horší výškové vlastnosti a nedostatečné pancéřování a chránění palivových nádrží byly v soubojích úspěšné, z našich pilotů se na něm proslavil gen. Peřina sloužící tehdy už v řadách Armée de l´Air. Jádro bombardovacího letectva stále ještě tvořily hornoplošné dvoumotorové Potez 54 a Bloch MB-200, pozůstatky kategorie „multiplace de combat“, u těžkého bombardovacího letectva pak podobně konstrukčně pojaté čtyřmotorové farmany. První sériový stroj moderně pojatého a silně vyzbrojeného denního dvoumotorového bombardéru Lioré et Olivier LeO 451 s motory Gnôme-Rhône 14 N o výkonu 1156 k (850 kW) a s max. rychlostí 495 km/h, ač vyšel též ze specifikací z r. 1934, vzlétl ve znárodněném podniku SNCASE poprvé teprve v březnu 1939. …
