Archiv časopisů
- Ročník 2006
- Ročník 2007
- Ročník 2008
- Ročník 2009
- 1/2009
- 2/2009
- 3/2009
- 4/2009
- 5/2009
- 6/2009
- 7/2009
- 8/2009
- 9/2009
- 10/2009
- Setkání obřích modelů v Lehrte
- 18. Model hobby
- Letecká bitva o nebe nad Sudety
- MVVS Cup 2009
- Stavba akrobatického modelu RCA (5. část)
- Setkání modelářů na Dvořisku (III.)
- Comet Sparky – stavební návod
- Dakota z Dolních Životic
- Li-Pol baterie a jejich efektivní nasazení
- Sraz vrtulníkářů na západě Čech
- Modelářská Annenská pouť 2009
- Podzimní svahařská idylka na Vysočině
- „Krasavci“ (57. část)
- Pylonářské zajímavosti
- Třída „NSS 650 standard“ aneb co jsem viděl v Polsku
- Tug Towing Cup 2009 – vyvrcholení
- 11/2009
- 12/2009
- Ročník 2010
- Ročník 2011
- Ročník 2012
- Ročník 2013
- Ročník 2014
- Ročník 2015
- Ročník 2016
- Ročník 2017
- Ročník 2018
- Ročník 2019
- Ročník 2020
- Ročník 2021
- Ročník 2022
- Ročník 2023
- Ročník 2024
- Ročník 2025
RC Modely 10/2009 článek 8
Dakota z Dolních Životic
Pro RCM Tomáš Vaněk
Ukázka z textu:
Myšlenka, postavit uvedené letadlo jako model, vznikla někdy koncem roku 2006 při pročítání knihy Václava Němečka Civilní letadla I. Na pražském letišti v Ruzyni, kde na podstavci odpočívá Dakota společnosti ČSA, registrace OK-XDM, jsem si letadlo osahal (rukou i fotoaparátem) a usoudil, že „není jiné cesty“. Na jaře následujícího roku jsem se stal členem dánského klubu přátel DC-3 a v Dakotě jsem absolvoval půlhodinový let v okolí Kodaně. Ve vzduchu se „stará dáma“ chovala mravně a důstojně, i když pocit jistoty jsem v téměř sedmdesát let starém letadle spíše neměl. Zpět z Dánska jsem si přivezl velké množství fotografií a bylo nasnadě, jaké zbarvení model dostane. Koncepce byla od začátku jasná: rozpětí bude o metr větší, než měl Herkules (můj dřívější model), tedy čtyři metry, stavebním materiálem bude fasádní pěnový polystyren (stále si o něm myslím, že je na stavbu modelů letadel vhodný), a pohon budou zajišťovat elektromotory. Pro jistotu jsem z kartonové lepenky vystřihl siluetu trupu, vsunul ji do auta, abych vzápětí zjistil, že se tam nevejde. Musel jsem tedy zmenšit měřítko (to nakonec vyšlo na 1:7,5) a spokojit se s rozpětím 3800 mm. V zájmu realismu letu, jehož dosažení bylo hlavním cílem, jsem stanovil maximální hmotnost na 15 kg.
Stavba makety
Stavbu jsem začal hlavním podvozkem. Tušil jsem, že to bude nejtvrdší oříšek. A byl. Podle předběžného rozpočtu hmotnosti měl mít 1 kg. Rozhodl jsem se pro svařovanou duralovou konstrukci. Kinematicky měl být podvozek shodný s originálem, jen místo hydraulického válce měl být pneumatický. Nakonec jsem od vzduchového pohonu upustil a navrhl elektrický. Zdálo se mi to jednodušší a levnější. Podvozek je tedy do pohybu uváděn elektromotorem (MIG280), který přes převodovku nahání pohybový šroub. Pomocí kulisy je pak rotační pohyb převáděn na pákový mechanismus, který je co do principu shodný s originálem. Rychlost pohybu podvozku je řízena regulátorem (JETI). Aby byla rychlost vysouvání i zasouvání stejná, musí se během zasouvání dodávat do motorů více energie (překonávání gravitace), než při vysouvání. Vypínání v krajních polohách je zajištěno koncovými spínači. Změna polarity napětí přiváděného do motorů je vyřešena pomocným servem a čtyřmi mikrospínači. Zdrojem energie je tříčlánková baterie Li-Pol 2200 mAh. …
